Zaniklý třemešenský zámek

Historie posledního českého úkrytu J. A. Komenského

Zámek

„Zámečku, na kterém psal Komenský nejznamenitější svoje dílo, dnes už ve Třemešné nenaleznete; stával proti nynější ville paní Miloslavy Lohařové, na východním konci vsi, u potoka Netřeby nedaleko myslivny, která zbyla ze starých, zašlých dob, ovšem přestavěná, a byl rozbořen r. 1865.“

Jan Pán, brožurka Bílá Třemešná, 1929

Jméno obce Bílá Třemešná (latinsky Stremen) je odvozeno od střemchy a její přívlastek od bílého pískovce, který je typický pro zdejší oblast.
Nejstarší dochovaná historická zmínka o obci je z roku 1238, kdy ji v závěti spolu s dalšími vesnicemi odkázal královský číšník Zbraslav z Vchynic své manželce Domaslavě.
Třemešenskou tvrz v 15. století získali vladykové Třemešští ze Železna. Posledním z nich byl rytíř Budivoj, jeho podobu připomíná u kostela zachovaný náhrobek z roku 1578, kdy nešťastnou náhodou zahynul pádem z koně.
Od Budivojových sirotků koupil Bílou Třemešnou v roce 1594 Adam Zilvár ze Silberštejnu, který byl krajským hejtmanem. Přestavěl tvrz na renesanční zámek, ve kterém pobýval až do své smrti v roce 1597.
Jeho synu Adamovi byla pro aktivní účast na stavovském povstání v roce 1622 zkonfiskována většina majetku včetně Bílé Třemešné. Tu prodala královská komora Albrechtovi z Valdštejna.
Valdštejn dal třemešenský statek v roce 1624 k užívání svému příbuznému Jiřímu Sadovskému ze Sloupna, potrestanému podobně jako Adam Zilvár ztrátou majetku za účast na povstání. Sadovský na zámku poskytl v roce 1626 útočiště J. A. Komenskému a dalším pronásledovaným českým bratřím. Počátkem února 1628 ale nakonec všichni i s rodinami odešli do exilu.
Opuštěné třemešenské panství předal Albrecht z Valdštejna rodu Licků z Rýzmburku, sňatky potom přešlo do vlastnictví Macáků z Ottenburku a Schaffgotschů z Kynastu. Hrabě Jan Arnošt Schaffgotsch dal roku 1680 opravit zpustlý kostel sv. Jakuba. Nad vchodem je umístěna kamenná deska s jeho znakem a letopočtem 1691.
V roce 1788 převzal Třemešnou Tobiáš Gretzel z Gränzensteinu a v roce 1829 ji koupil hrabě František Arnošt Harrach. Zpustlý zámek dal k obývání dvorské čeledi, bez oprav ale chátral a hrozilo jeho zřícení. Hrabě dal nakonec nájemníky vystěhovat a budovu zámku v roce 1865 zbořit. Jeden z posledních obyvatel zámku, Josef Exner, zhotovil v roce 1892 jeho papírový model.
Harrachové byli poslední šlechtičtí majitelé Bílé Třemešné.
V roce 1887 od Jana Harracha koupil lesní pozemky se zámeckou zahradou c. k. ministerský rada Karel Schindler. Ten potom u zbořeného zámku opravil a dostavěl myslivnu čp.1.
Jeho zeť, advokát Jaroslav Lohař, vedle ní v roce 1903 postavil ještě rodinnou vilu čp. 217, kterou pojmenoval podle manželky Miloslavy vila Míla.
Komunistický režim nejprve v roce 1948 znárodnil myslivnu. O deset let později v zahradě vily umístil pomník J. A. Komenského. V jedné místnosti vily tehdy zřídil Pamětní síň, což se vzápětí stalo důvodem i ke znárodnění celé vily. Brzy poté ji zase prodal.
V roce 1992 byla potomkům v restituci vrácena myslivna se zahradou a vilu se jim podařilo odkoupit v roce 2004. Prapravnuk Karla Schindlera Petr Mlejnek zde s rodinou žije dodnes.


Autor: Petr Mlejnek, www.jakbt.cz


Z

Učitel národů v Bílé Třemešné

Obec v proměnách času